"Fantazie je důležitější než informace..." Albert Einstein

Tradiční kraslice...

26. března 2010 v 15:51 | jjanynka |  Sesbíráno z netu
K Velikonočním svátkům patří mimo jiné malovaná vajíčka

...KRASLICE...

Protože mě zajímají tradiční řemesla,
pátrala jsem na internetu po tradičních technikách zdobení kraslic:


Kraslice v prapůvodním smyslu je slovo původem z východních Čech.
Červená barva, barva lásky a života, jíž se převážná většina kraslic zdobila,byla totiž nazývána "krasnyjou".
Tradice malovaných vajec sahá až do hlubin Slovanské kultury,archeologické nálezy hovoří o jejich vkládání do hrobů již v 11. století.

Slovanská tradice obecně zachovala pestrou škálu malování kraslic se vzory často vzájemně souvisejícími a srovnatelnými. Na českém území se tato práce rozvinula do specifické šíře.
Na kraslicích rozeznáváme řadu zdobných technik, barevností a vzorů, které se liší krajově i dobou.
Nejvíce rozšířená a zřejmě i nejstarší je technika zdobení voskem, aplikovaná jako barevná batika. Klasické červené kraslice zdobené jednoduše vyrytým bílým vzorem se v čistém stylu zachovaly hlavně v jižní a západní oblasti Čech, například na Chodsku. Širší barevná škála s podobným vzorováním je obvyklá na tradičních kraslicích z jižních a jihovýchodních Čech, kde se výstižně nazývají straky. Nejsložitější vzory voskové techniky kombinované z řady barev s charakteristickou závěrečnou černou se vytvořily na Slovácku. Řada obcí - Vnorovy u Strážnice, Ostrožská Nová Ves, Uherský Ostroh, HIuk a další má své zavedené vzory, které znalci dovedou přesně rozeznávat. Výtvarná hodnota kraslice samozřejmě není jen v její složité kresbě a pracnosti provedení. Řada jich je malovaná s lehkostí a jednoduchým vyjadřovacím rejstříkem v přírodních hnědých a dokonce černavých barvách. Často zde najdeme velmi archaické ornamenty prosperitního a plodnostního významu - motivy slunce, lidských postav. Tyto staré vzory se zachovaly hlavně v horských oblastech Moravy - na Valašsku, Horňácku a právě jejich prostřednictvím lze vidět souvislosti a společné kořeny tohoto specifického vyjadřování s jinými slovanskými národy hlavně na východ od nás, počínaje některými oblastmi Slovenska, zajímavé paralely najdeme v těchto malbách též v Haliči, Bukovině i jinde.
Figurální vyjádření místy ztrácí lapidárnost schematu a rituálu. Na vajíčkách z českých krajů najdeme rovněž figury, ale více propracované, vtažené do skromného děje - lásky, přání. Mnohé z nich jsou vypracovány až filigránsky jemně. Pro tyto obrázky bylo třeba zvolit příhodnější, jemnější techniku vyškrabování. Je zajímavé sledovat, jakým způsobem se tato jemná technika rozpracovala na české a moravské straně. Nejstarší česká vajíčka, pocházející ze sběrů před sto léty, většinou postrádají vytříbený ornament, za to na nich najdeme různé veršíky, dobová rámování snítkami konvalinek a různých realisticky pojatých kvítků se začleněním připomenutých postav světských i náboženských.
Na Moravě, kde měly ženy v rukou osvojený ornament - například z vyšívání - pojaly tuto techniku v tradičním ornamentálním řádu se stylizací růže, granátového jablka, lístků a úponků, jaké známe i z jiných výtvarných projevů lidové provenience. Vynikající kreslířská, přesněji rytecká dílka najdeme dodnes na Podluží s typickou barevností fialové, vínové, modré i černé - prostě temných barev, v nichž nejlépe vyniká bílá grafika.
Zdobných technik je obecně samozřejmě mnohem víc. Některé vzory se leptaly kyselinou, jindy se tvořily plasticky. Například reliéfně nanášeným voskem, ale i polepováním různými materiály - odstřižky slámy, travní dužiny, textilu; nalepovaly se barevné papírky, miniaturní obrázky, mašličky i jemně stáčené drátky. Ve sbírce Národního muzea je uloženo i několik unikátů ze západních Čech, kde je bílé vajíčko zdobeno okutím.
Kraslice jsou tak zajímavým a u nás obzvláště vytříbeným projevem lidového umění, že se již v počátku našeho století staly nejen krajovou chloubou, ale i objektem sběratelů a samozřejmě i artyklem trhu. Pro účel prodeje se původně plná vajíčka z praktických důvodů začala vyfukovat a v této formě je většina dnešních lidí chápe jako tradiční.
Malování kraslic se stalo i dnes oblíbenou činností řady lidí - především žen, nejen na Slovácku, ale prakticky na celém českém území. Původně ryze velikonoční práce se v řadě případů oddělila od tohoto času a stala se jakousi svéráznou tvůrčí kategorií. V malování kraslic se pořádají vážné soutěže a řada lidí se této činnosti věnuje se značným zaujetím prakticky po celý rok.



Chodské straky
chodské straky


chodské straky


chodské straky


chodské straky


chodské straky

Kraslice patří od nepaměti k nejvýraznějším symbolům velikonočních svátků. Byly spojovány se zázrakem zrození, životodárnou plodností a úrodou. Kraslice jsou oblíbeným a vytříbeným projevem lidového umění. Jejich malba se stala nejen krajovou chloubou, ale i objektem sběratelů a samozřejmě i obchodním artiklem. Za účelem prodeje se původně plná vajíčka z praktických důvodů začala vyfukovat. Proto většina lidí dnes kraslice chápe jako pomalovanou skořápku. Původně ryze velikonoční činnost se postupně přetvořila do podoby svérázné tvůrčí kategorie, kterou se zabývá celá řada lidí. V malování kraslic se pořádají soutěže a malíři kraslic se jejich zdobení věnují se zaujetím prakticky po celý rok.
Pojem "kraslice" byl odvozen od červené barvy, které se dříve říkalo "krásná". Však se také v dobách minulých zdobila vajíčka převážně červenou barvou, neboť se věřilo, že je to barva posvátná, ochraňující proti démonům. Karmínově červené s bílým batikovaným dekorem byly proto také tradiční kraslice z Chodska, lidově označované "straky".
Nejlepšími malířkami chodských "strak" bývaly kdysi švadleny a vyšívačky (šedličky), které pro zdobení kraslic používaly i prvky ornamentálních výšivek z krojů. Jejich zručnou následovnicí je dnes paní Jiřina Lacinová z Trhanova. Třebaže nejrůznější kraslice na Chodsku maluje leckdo, pravé chodské "straky" zdobí jen ona. Důvodů je několik: Na typické chodské kraslice se hodí jen bílá slepičí vajíčka, která už pár let běžně v obchodě neseženete. "Dříve to nebyl problém ani tehdy, když bylo na zakázku potřeba sehnat větší množství "vejdumků". Stačilo se dohodnout v domažlické pekárně a třeba půl dne si tam zajet vajíčka vyfoukávat. Dnes ale pekárny používají do těsta melanž, takže čerstvá vejce zpracovávají jen v malém množství," upřesňuje paní Lacinová. Dodávky si tedy musela zajistit jinde. Pochopení našla u jisté chovatelky "vlašek" v Tajanově na Klatovsku a u několika přátel v Postřekově, Chodově a Trhanově.
Snad ještě větší problémy jsou se sháněním základní karmínové barvy v odstínu "fuchsín", kterou české drogerie už dávno nevedou. Díky přátelům ji paní Lacinová získává až z Vídně.
Nezájem výrobců kraslic o malování chodských "strak" vyplývá také z toho, že jejich dvoubarevný (červeno-bílý) dekor jako by soudobým zákazníkům připadal příliš fádní ve srovnání s nabídkou kraslic pestrobarevných. "Bohužel je to tak," potvrzuje paní Lacinová. "Běžný zákazník vůbec nedovede docenit, jak markantní rozdíl je ve výtvarném zpracování kraslic. Na první pohled líbivější mohou vypadat kraslice s barevným vzorem, ale řemeslně náročnější technikou malby se vyznačují právě chodské "straky". Jejich batikování pomocí včelího vosku vyžaduje maximální přesnost a pečlivost."
Co nejtenčích precizních tahů lze docílit jen pomocí miniaturně upravených zdobicích nástrojů - špendlíků a "kotejše" (seříznuté brko). Těch tahů udělá paní Lacinová na jedné kraslici 300 až 500 - to podle složitosti dekoru. Není divu, že tak piplavá a přesná práce laické kreslíře kraslic zrovna neláká. Však se také Jiřina Lacinová může pochlubit titulem mistryně České republiky v batikování chodských strak". Titul jí udělila Asociace malířek a malířů kráslic ČR, jíž je sama členkou.
Třebaže umění malby chodských "strak" se v minulosti zpravidla dědilo z matky na dceru, paní Lacinová je v tomto směru samouk, v rodině žádnou "učitelku" neměla. K výtvarné činnosti ji přivedla osobní zvídavost a obdiv k miniaturním ornamentům na kraslicích, které vždy o Velikonocích v ošatce zdobily rodinný stůl a tak nádherně vypadaly na velikonočních pohlednicích.
Paní Bohumila Šarounová, pocházející z Postřekova nedaleko Domažlic, je další malířkou chodských strak. Maluje od dětství, tradice se v její rodině dědí z generace na generaci, v současnosti už učí i svou šestiletou vnučku...
Na své první výstavě v roce 1998 v Hradci Králové nejen že získala ocenění, ale také ji oslovil zakladatel Asociace malířů kraslic, pan Kubišta. Postupem času získala už jako členka Asociace titul Mistr lidové umělecké tvorby.
Své letité zkušenosti předával paní Šarounové také její strýček Hofman, který se "přiženil z Moravy" a naučil se malovat straky od její babičky. U něj se inspirovala také paní Lacinová. Dokonce vymyslel i novou techniku malování strak, která byla v zahraničí mezi zákazníky velmi oblíbená.
Více o tvorbě paní Šarounové Chodské straky



Vnorovské kraslice
Vnorovské kraslice

Pro každou oblast na Moravě jsou charakteristické jiné způsoby zdobení kraslic a odlišné krajové dekory. Vnorovské kraslice proslavily geometrické ornamenty, které se nanáší voskem nejprve na čistou skořápku, která se obarví nažluto. Kresbu doplní další voskové čáry a kraslice se přebarví tmavší barvou. Typické barvy bílou, žlutou a červenou uzavírá obvykle černá. Aby se kraslice ukázala v celé kráse, je potřeba úplně nakonec rozehřát voskovou kresbu. Potom již zdobí interiéry domácností tak dlouho, dokud si je někdo nevykoleduje. Mezi proslulé malérečky patří také paní Ludmila Kočišová.



Ostrožské kraslice
ostrožská kraslice z počátku 20.stol.

ostrožská kraslice
ostrožská kraslice


Malováni vajíček a jejich posvěcováni má kořeny ve staré lidské představě o vejci jako symbolu života a růstu. Aby se zabezpečil blahobyt a dobrá úroda, jedla se při jarních slavnostech vejce a vkládala se do polních brázd a do základů domů. Při velikonočních obyčejích vystupuje barevné a malované vajíčko ve starobylém významu obřadního daru. V současné době je to prostředek k vyjádření sympatií, lásky, přání, jako vzpomínka či jako dárek. Nejrozšířenější a motivově nejbohatší technikou, ale i nejstarší na slovanském území je považována malba voskem - tedy vykrývání vzoru na vejci. Na čistě umytou a vysušenou bílou skořápku se pomocí tence stočeného plíšku zasazeného do kousku dřívka zvaného stužka, namáčí rozehřátým voskem tenké čárky tvarované do geometrických obrazů či kvítek a lístků. Postupným namáčením v barevných lázních a dalším domalováním horkým voskem se rodí nová kraslice. Naši předkové používali k barvení vajíček barviva z domácích i přírodních zdrojů, které byly každodenní součástí jejich života. Odvar z jarního osení, olšové kůry, petrželové natě, kopřiv, černé kávy i z dubové kůry dával vajíčkům barvu hnědou, která byla oblíbená pro svoji dostupnost. Z kůry černé olše vařené se skalicí vznikala barva černá. Březová kůra barvila na červenohnědou. Kdo měl rád červenou, vařil slupky z fialové cibule, kdo dal přednost žluté, nechal vyluhovat šafrán. Přírodní barviva se začala nahrazovat jinými umělými barvivy, ale nezříkáme se ani tradičních receptur. Podle regionu se malovaly buď ornamenty nebo květiny. Nejkrásnější kraslice se malovaly v Ostrožské Nové Vsi, kde stařeček Dvořáček téměř před 100 lety sesbíral a překreslil nejčastější a nejhezčí květiny, lístky, lístečky, stonky, které se objevovaly na kraslicích. Shromáždil jich několik desítek a spolu se stejným množstvím obor, okrajů a cestiček máme nekonečně mnoho možností malovat jiné a jiné kraslice, byť velmi podobné. Říkáme jim halůzkové tak, jak se dříve říkalo větvičkám kvítí, které jsou typické pro tuto oblast. Tak, jako naše babičky a stařenky usedáme ke stojánku se lžičkou plnou vřelého včelího vosku vonícího po medu a s malým dřevěným pérečkem, malujeme tisíce čárek a vlnovek poskládaných do okvětních lístků, poupat a stonků. Kolem dokola musí mít vajíčko oboru či cestičku, aby šestí neuteklo.Vaříme vajíčko ve žluté barvě - což znamená jaro, pak putuje do červené - vyjadřující lásku a nakonec do černé. Celé vajíčko se musí nahřát, aby vosk nahradil bílou kresbu. A tak jako ty naše babičky a tetičky usedáme ke stojánku, abychom jako ony dál nesly radost lidem, kteří mají rádi tradici našeho kraje. Naši předkové používali k barvení vajíček barviva z domácích i přírodních zdrojů, které byly každodenní součástí jejich života. Odvar z jarního osení, olšové kůry, petrželové natě, kopřiv, černé kávy i z dubové kůry dával vajíčkům barvu hnědou, která byla oblíbená pro svoji dostupnost. Z kůry černé olše vařené se skalicí vznikala barva černá. Březová kůra barvila na červenohnědou. Kdo měl rád červenou, vařil slupky z fialové cibule, kdo dal přednost žluté, nechal vyluhovat šafrán. Přírodní barviva se začala nahrazovat jinými umělými barvivy, ale nezříkáme se ani tradičních receptur. Podle regionu se malovaly buď ornamenty nebo květiny. Nejkrásnější kraslice se malovaly v Ostrožské Nové Vsi, kde stařeček Dvořáček téměř před 100 lety sesbíral a překreslil nejčastější a nejhezčí květiny, lístky, lístečky, stonky, které se objevovaly na kraslicích. Shromáždil jich několik desítek a spolu se stejným množstvím obor, okrajů a cestiček máme nekonečně mnoho možností malovat jiné a jiné kraslice, byť velmi podobné. Říkáme jim halůzkové tak, jak se dříve říkalo větvičkám kvítí, které jsou typické pro tuto oblast. Tak, jako naše babičky a stařenky usedáme ke stojánku se lžičkou plnou vřelého včelího vosku vonícího po medu a s malým dřevěným pérečkem, malujeme tisíce čárek a vlnovek poskládaných do okvětních lístků, poupat a stonků. Kolem dokola musí mít vajíčko oboru či cestičku, aby štěstí neuteklo. Vaříme vajíčko ve žluté barvě - což znamená jaro, pak putuje do červené - vyjadřující lásku a nakonec do černé. Celé vajíčko se musí nahřát, aby vosk nahradil bílou kresbu. A tak jako ty naše babičky a tetičky usedáme ke stojánku, abychom jako ony dál nesly radost lidem, kteří mají rádi tradici našeho kraje.



Borkovanské kraslice
Borkovanské kraslice

Borkovanské kraslice
Borkovanské kraslice

Nejstarší vyškrabované kraslice z brněnského Kloboucka z přelomu 19. a 20. století, uchované ve fondu muzea v Kloboukách u Brna, jsou jednobarevné, zdobené rostlinnými, většinou stylizovanými motivy. Pokrývají souvisle skořápku vejce. K typickým motivům patří karafiát v různých obměnách a květ růže, od plátkové s kruhovým (někdy mřížkovaným) středem, k bohatší stolisté se stínovanými okvětními lístky. Na některých kraslicích dělí plochu pásek, vyplněný vlnovkou. Ještě připomeňme, že kraslice v tomto kraji byly dvojího druhu, vejce se zdobila také starou technikou - malováním zabarveným voskem, který se na skořápku nanášel kouskem slámy či zašpičatělou zápalkou.
Výrazná změna nastala po první světové válce, když se na vyškrabovaných kraslicích uplatnila barevnost. Zpočátku se modrou či růžovou barvou pokryl široký pruh, kontrastující se zbarvením ostatní plochy. Posléze se začaly kolorovat květinové motivy. Tento způsob výzdoby se rozvinul v Borkovanech a mezi lidem byl zakrátko přijímán jako vylepšení, zdokonalení stávajícího stylu, přibližoval rostlinné motivy reálnému barevnému vnímání. Oblibu si získaly anilinové barvy ostrých tonů, rozpouštěné v lihu se šelakem. Ženy si je mohly koupit už hotové v drogerii.
Výzdoba se ovšem stala časově náročnější. Rozčlenila se do několika fází: natírání půdovou barvou a jinou zase na pásek, pak vyškrabování, dále pokrývání vzorů, vyškrábaných do běla skořápky, vrchní barvou, a konečně konturování a stínování opětným rytím. Na jednoduchých etapách výzdoby, např. barvení pásků, se podíleli mladší členové rodiny nebo pomocnice krasličářek. Proces urychlily rychle schnoucí barevné laky v několika odstínech. Ke kolorování se používaly štětečky zprvu upravené z králičích chlupů či z koňské žíně. S výrobou kraslic se začínalo už před Vánocemi.
Vedle dělení plochy ornamentálním pruhem, častěji podélným (tzv. půlkový, dělený vajíčko) než příčným (bečičke), se vyvinuly další kompozice. Výzdoba se soustředila i do srdcovitých a trojúhelníkových medailonů (tzv. šátečkový, šorcový, srdcový vajíčko). Oblíbené bylo i dělení do tří oválů (tříčtvrtkový vajíčko). Někdy v letech po první světové válce má původ mřížka, napodobující krajku v pruzích (tzv. ažurky, nece, krajkové vložky), které se ujaly na kraslicích v Krumvíři a zčásti přenesly i na borkovanské kraslice. Inspirací byly síťované záclony, necováním se zabývalo dříve mnoho žen.
Tradiční zásoba motivů v barevných obměnách se postupně rozšířila o nové, z velikonočních pohlednic (květy v košíku, ratolesti sestavené do oblouků kolem nápisu, veršovaného textu či písničky). Přibývají další květy, symbolizující jarní období (fialky, macešky, pomněnky, sněženky, kočičky atd.), objevily se i trsy jahůdek. Z obrázků na obalech od velikonočního zboží a pohlednic se po druhé světové válce přenesly na skořápku motivy kuřátek a zajíčků (pro děti), ojediněle i figurální motivy. Nápisové kraslice se staly jistou módou asi už ve třicátých letech 20. století. Uplatňovaly se verše s pozdravnou, milostnou i vlasteneckou tematikou. Ještě kraslice ze sedmdesátých let zdobí text i s notovým záznamem populární písničky: z památníků, z pohlednic, ze zpěvníků. Šlo obyčejně o zakázkový kraslice. Vhodný text vybíraly krasličářky zpravidla podle požadavků svých zákaznic ze svých sbírek veršovánek a nápisů zaznamenaných v sešitech, které si průběžně doplňovaly. V kraslicové tvorbě se tak vytvořil místní ornamentální styl, který přejímaly i tvůrkyně mladší generace. Přitom každá měla a má i dnes vlastní rukopis, ve skladbě barev, ve výběru motivů a jejich podání, v kompozici.
V Borkovanech se po první světové válce rozvinula výroba pro trhy, přibývalo žen, které se do ní zapojily pro možnost doplňkového výdělku. Některé samy roznášely své kraslice; chodívaly s naplněnými košíky do okolí, do Kobylí, do Blučiny, Horních Bojanovic, Velkých Pavlovic. Uplatnily zdobené výdunky na trzích také prostřednictvím překupnic (vajčářek), které zboží dodávaly do obchodů a na velikonoční trhy v Brně, v Hustopečích, Hodoníně, Slavkově. Po několik desetiletí dodávaly borkovanské krasličářky své kraslice i do družstva Zádruha v Praze, kam získaly odbyt už ve třicátých letech, a to zprvu prostřednictvím tzv. sběraček ve Vnorovech u Veselí nad Moravou (dodnes známém středisku kraslicové tvorby), po roce 1960 je dodávaly do Prahy samy. Tak se borkovanské kraslice objevily v obchodech v různých městech na Moravě i v Čechách. Zdobené skořápky se začaly během druhé poloviny 20.století užívat i ve venkovském prostředí jako dekorativní předmět (dárek na zavěšení), pro velikonoční výzdobu domácnosti. S produkcí pro trh se přešlo na zdobení výdunků. Velké zakázky od firem a nízké ocenění vedlo k tomu, že se dekor komerčních kraslic zjednodušoval. Takovým se říkalo trapový. Borkovanský barevný styl se brzy rozšířil do obcí na brněnském Kloboucku, krasličářky z Borkovan uplatnily své umění i na novém místě, když se přestěhovaly.
Asi od šedesátých let a sedmdesátých let 20.století se uplatnil v Borkovanech také jiný způsob dekorování, oživující starší tradici jednobarevných vyškrabovaných kraslic. V tvorbě žen převážil. Stalo se tak z podnětu Ústředí lidové umělecké výroby, které chtělo využít potenciál borkovanských krasličářek podle svých představ a námětů. Svého času byly kraslice vyškrabované stylizovanými rostlinnými motivy na černém, modrém a červeném fondu nazývány slovácké - podle podobnosti s kyjovskými, oproti místním, barevným, borkovanským. Návrat k vyškrabování byl podpořen také soutěžemi, které pořádalo muzeum v Kloboukách. Tento styl se vyznačuje stylizovaným rostlinným dekorem rozvinutým v příčném pruhu, rozloženým po plášti vejce, soustředěným do polovin, které jsou vyznačeny podélnými ornamentálními pásky. Působí kontrastem bílé ryté kresby a tmavého fondu i jemnou stylizací rostlinných prvků v tradičním klasickém pojetí. V jistém návratu k barevnosti je možno vidět rozšíření sortimentu kraslic i obnovu lokální tradice, která se vytvořila na počátku minulého století.
Eva Večerková, Etnografický ústav Moravského zemského muzea v Brně

Kraslice z Hluku

kraslice z Hluku



Hornobojanovické kraslice
hornobojanovické kraslice

hornobojanovické kraslice


Horní Bojanovice patří z hlediska tradiční lidové výtvarné kultury, zahrnující také zdobení velikonočních vajec, do oblasti hanáckého Slovácka. Z generace na generaci se zde dědí zdobná technika označovaná jako reliéfování voskem nazývaná také jako rysování, batikování či malování voskem. Podle některých etnografů představuje nanášení bílého a barveného vosku na vaječnou skořápku způsob náležející k nejstarším technikám v Čechách i na Moravě. Do 20. století se dochovala na Valašsku, Slovácku, v části Hané i na Horácku a její příklady jsou v současnosti doloženy také v jižních Čechách, na východním Slovensku a tradičně se takto zdobila vejce rovněž na Ukrajině a na Balkáně. V tomto regionu se reliéfování voskem kromě Horních Bojanovic udrželo nejdéle v Boleradicích a Velkých Pavlovicích. V kraji se však takové zdobení udržuje jen v několika rodinách a má ráz spíše individuální tvorby. Ale v Horních Bojanovicích se o Velikonocích malují kraslice téměř v každém domě, tradice je živá, všeobecně přijatá a převzatá od starších. Zdobení hornobojanovických kraslic stále představuje nejryzejší projev zdejší tradiční výtvarné kultury.



Hanácké kraslice
hanácké kraslice


hanácké kraslice


hanácké kraslice

Jedna z nejstarších zemědělských prací bylo vždy pěstování obilí. Přinášelo lidem i zvířatům obživu, slámou se cpaly slamníky pro pěkné spaní, stlalo se zvířatům v maštalích, sloužilo jako krmivo pro zvěř, mělo tedy velice důležitou roli v životě lidí spjatých s přírodou. S podzimem skončily polní práce a dlouhé zimní večery vybízely k pracím jemnějšího zaměření, které byly spíše pro radost. Ze slámy se podomácku vyráběly malé panenky dětem na hraní, ošatky hospodyním, malé slámové ozdoby na vánoční stromečky a jiné drobnosti. Na Hané, kde bylo nejen slámy, ale i šikovných lidiček hojnost, se zrodily neobyčejně krásné kraslice olepované malými kousíčky slámy, kterým se říká slámové kraslice. S dozrávajícím obilím se připravuje materiál na zdobení vajíček. Vybírají se krásné rovné, čisté stonky, které se nejdříve usuší a uloží k dalšímu zpracování, protože je na čase připravit si skořápky. Dříve se barvila plná vajíčka a to buď v cibulových slupkách, v odvaru z ořechových slupek, v olšová kůře i v jiných barvicích lázní z domácích zdrojů. V současné době se barevná škála rozrostla díky umělým barvivům v mnohonásobně větší paletu. Vídáme slámové kraslice v barvě sytě červené, fialové, hnědé, černé, modré i tmavozelené. Máme-li vejce obarvená, stříhá se sláma na malinkaté trojúhelníčky, kosočtverečky, proužky i kolečka. Pomocí lepidla a velmi šikovných prstů se tyto kousíčky slámy přilepují na obarvené a suché vajíčko. S mikroskopickou přesností se nalepují kosočtverečky i trojúhelníčky do tvarů, které symbolizují květiny, či sluníčko, tedy předzvěst jara. Kolik trpělivosti, soustředění a zručnosti je třeba k vytvoření takového pestrého vajíčka ví paní Milena Jurigová z Veselí nad Moravou nebo paní Anna Dražilová, která nás nechává žasnout nad svými výtvory. Tak jako sedávaly stařenky a jejich dovedné ruce vytvářely křehkou krásu, tak usedáme i v dnešní době a po jejich vzoru bez možnosti zmodernizování či zrychlení této titěrné práce se snažíme dnešním dnům vdechnout trochu pohody a klidu z dob našich milých babek a tetek. Věříme, že až si prohlédnete naši nabídku, budete natolik okouzleni nádherou tvarů, že zatoužíte trochu té pohody vzít do rukou a těšit se z milého odkazu našich zručných předků.

Jihočeské kraslice

jihočeská kraslice

Kraslice ze Slovenska

Kysucké kraslice
kysucké kraslice se sítinou

Vajce patrí k neodmysliteľným prvkom veľkonočných sviatkov. Je symbolom neustáleho obnovovania a nepretržitosti života a dodnes má významné miesto v našich tradíciách.
V kraslici sa spája krása a úžitok. Spôsob ich farbenia vychádzal z prírodných farbív.
U nás na Kysuciach sa jednoducho zdobili varením v cibuľovej šupke, jelšovej kôre, škrupinách orecha, šafráne a pod. Jednou z najstarších techník bolo oblepovanie vajíčok rôznymi lístočkami a trávami a potom takto obložené sa varili vo farbive. Na mieste, kde bol priložený lístoček, ostával iný odtieň a vajíčko malo rastlinný motív. Ďalšou technikou bolo voskovanie. Vosk sa nanášal do rôznych ornamentov na vajíčko špendlíkom alebo tenučkou trubičkou. Najstaršie ornamenty boli geometrické tvary, odpozorované z prírody - bodky, čiarky, kosoštvorce, línie, vlnovky, neskôr pribúdali rastlinné motívy, potom zvieracie a dokonca i písmo - veršíky a pod. Ďalšou technikou bolo vyškrabávanie a v niektorých oblastiach aj leptanie. Na Horných Kysuciach je ešte živý zvyk, zdobiť vajíčka prifarbenou sitinou z močiarnej trávy. Zaujímavý spôsob zdobenia je - zdobiť vajíčka odrôtovaním, buď medeným, alebo strieborným drôtikom.



Šarišské kraslice

šarišské kraslice



Kraslice Lužických Srbů

Lužické kraslice škrábané


Lužické kraslice voskové

Už koncem února jsou na mnoha místech v Budyšíně i ostatních místech srbské Lužice vystaveny kraslice Lužických Srbů, nejmenšího slovanského národa žijícího v Německu, ve východní části Saska.
Koulením zdobených kraslic hrají srbské děti velikonoční hru. O tomto a dalších lužických velikonočních zvycích je více ve článku Velikonoce u Lužických Srbů.

Zdroje informací:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (157)
Zobrazit starší komentáře

101 QqkSix QqkSix | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 18:56 | Reagovat

othel <a href= http://buycialison24.com >buy cialis</a>
makeso
<a href=http://buycialison24.com>generic cialis</a>

102 ZnjSix ZnjSix | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 19:41 | Reagovat

jthrownn <a href= http://buycialison24.com >generic cialis</a>
sawj
<a href=http://buycialison24.com>generic cialis</a>

103 DopSix DopSix | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 21:47 | Reagovat

eusualh <a href= http://buycialison24.com >buy cialis online 24</a>
sirs
<a href=http://buycialison24.com>buy cialis</a>

104 Joseph Joseph | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 23:45 | Reagovat

I have been surfing online more than 3 hours today, yet I never found any interesting article like yours. It is pretty worth enough for me. In my view, if all webmasters and bloggers made good content as you did, the internet will be much more useful than ever before.

105 QzmSix QzmSix | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 23:59 | Reagovat

eredf <a href= http://buycialison24.com >buy cialis online 24</a>
foote
<a href=http://buycialison24.com>cialis online</a>

106 RniSix RniSix | E-mail | Web | 25. dubna 2017 v 0:43 | Reagovat

ostoph <a href= http://buycialison24.com >cialis online</a>
thats
<a href=http://buycialison24.com>buy cialis online</a>

107 LbwSix LbwSix | E-mail | Web | 25. dubna 2017 v 1:28 | Reagovat

mansweredu <a href= http://buycialison24.com >cialis online</a>
replyj
<a href=http://buycialison24.com>buy cialis online 24</a>

108 Richardsip Richardsip | E-mail | Web | 25. dubna 2017 v 15:24 | Reagovat

hupk <a href= http://genericviagrassl.com >cheap viagra</a> best place to buy viagra online http://genericviagrassl.com woman in viagra commercial kelly king

109 Richardsip Richardsip | E-mail | Web | 25. dubna 2017 v 19:28 | Reagovat

acutk <a href= http://genericviagrassl.com >generic viagra</a> does medicare cover viagra http://genericviagrassl.com viagra falls

110 Richardsip Richardsip | E-mail | Web | 25. dubna 2017 v 21:27 | Reagovat

xbackw <a href= http://genericviagrassl.com >viagra</a> what happens when you take viagra http://genericviagrassl.com l368 blue pill viagra

111 Richardsip Richardsip | E-mail | Web | 26. dubna 2017 v 0:09 | Reagovat

mpridek <a href= http://genericviagrassl.com >cheap viagra</a> alcohol and viagra http://genericviagrassl.com viagra equivalent

112 Charles Charles | E-mail | Web | 26. dubna 2017 v 0:36 | Reagovat

I will immediately grab your rss feed as I can not find your email subscription link or enewsletter service. Do you've any? Please let me know in order that I could subscribe. Thanks.

113 Richardsip Richardsip | E-mail | Web | 26. dubna 2017 v 0:55 | Reagovat

ohotj <a href= http://genericviagrassl.com >viagra online</a> xanax and viagra http://genericviagrassl.com viagra for sale at walmart

114 Davidweade Davidweade | E-mail | Web | 26. dubna 2017 v 12:57 | Reagovat

ptireda <a href= http://levardph.com/ >buy levitra online</a> levitra discounts http://levardph.com/ buy levitra professional

115 Davidweade Davidweade | E-mail | Web | 26. dubna 2017 v 18:48 | Reagovat

qturnedp <a href= http://levardph.com/ >buy levitra online</a> levitra birth control http://levardph.com/ free levitra samples

116 Davidweade Davidweade | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 3:37 | Reagovat

wthinkingm <a href= http://levardph.com/ >levitra</a> levitra 20mg http://levardph.com/ levitra cost walmart

117 Davidweade Davidweade | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 4:19 | Reagovat

w http://canph-tadalafil.com me taking viagra cialis 20mg <a href=http://canph-tadalafil.com>cialis</a> lifestyle cialis pills

118 Davidweade Davidweade | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 13:42 | Reagovat

olordh <a href= http://levardph.com/ >buy levitra</a> viagra vs cialis vs levitra http://levardph.com/ best price on levitra canada

119 Robert Robert | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 17:53 | Reagovat

I need to input, like a bunch at the same time as I hadn't the benefit of examining everything you had to declare, I couldnt rally round on the contrary elude draw your attention before long. The as if you needed an excellent grasp on the subject

120 PeterCab PeterCab | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 21:45 | Reagovat

h http://genvia01.com viagra online canada <a href= http://genvia01.com >viagra generic</a> viagra trial

121 PeterCab PeterCab | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 1:01 | Reagovat

vtookg <a href= http://levardph.com/ >levitra cost</a> blood pressure levitra http://levardph.com/ effects levitra side

122 PeterCab PeterCab | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 2:17 | Reagovat

d <a href= http://modafinil24h.com >buy modafinil</a> hung http://modafinil24h.com seem

123 Davidnop Davidnop | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 20:18 | Reagovat

u http://usviagra24.com brain viagra <a href= http://usviagra24.com >generic viagra</a> get viagra

124 Davidnop Davidnop | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 21:33 | Reagovat

u <a href= http://modafinil24h.com >modafinil online pharmacy</a> fresh http://modafinil24h.com forward

125 Davidnop Davidnop | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 0:04 | Reagovat

s http://usviagra24.com online viagra reviews <a href= http://usviagra24.com >viagra</a> does herbal viagra work

126 Davidnop Davidnop | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 14:08 | Reagovat

k http://usviagra24.com does viagra lower blood pressure <a href=http://usviagra24.com>buy viagra</a> viagra tablet

127 Joseph Joseph | E-mail | Web | 2. května 2017 v 8:46 | Reagovat

Really great info can be found on site.

128 Charles Charles | E-mail | Web | 9. května 2017 v 20:37 | Reagovat

Great, thanks for sharing this blog.Really thank you!

129 Robert Robert | E-mail | Web | 14. května 2017 v 21:36 | Reagovat

When I originally commented I clicked the Notify me when new comments are added checkbox and now every time a comment is added I get 4 emails using the same comment. Is there any way you may take away me from that service? Thanks!

130 Abumehim Abumehim | E-mail | 16. května 2017 v 17:08 | Reagovat

domperidone maleate tab 10 mg <a href=http://penria35.tumblr.com>domperidone 10mg tablets cost-penria35.tumblr.com</a> domperidone for babies with silent reflux slapi

131 Viagranak Viagranak | E-mail | Web | 17. května 2017 v 12:11 | Reagovat

s <a href= http://tadalafilaga.com >cialis</a> private http://tadalafilaga.com home

132 Paul Paul | E-mail | Web | 19. května 2017 v 22:52 | Reagovat

Im not that much of a online reader to be honest but your blogs really nice, keep it up! I'll go ahead and bookmark your site to come back later. Cheers

133 Valeryfloum Valeryfloum | E-mail | Web | 20. května 2017 v 3:49 | Reagovat

argentina cialis precio

      <a href=http://cialisonlinexbm.com/>buy cialis online</a>

    <a href="http://cialisonlinexbm.com/">buy cialis</a>

    comparer prix cialis

134 Paul Paul | E-mail | Web | 20. května 2017 v 18:36 | Reagovat

I like what you guys tend to be up too. Such clever work and coverage! Keep up the very good works guys I've incorporated you guys to my personal blogroll.

135 Awopijishil Awopijishil | E-mail | 25. května 2017 v 3:05 | Reagovat

newborn grunting and straining <a href=http://tenze24.tumblr.com/#31947>order domperidone online</a> trimebutine sandoz 100 mg

136 claire claire | E-mail | Web | 27. května 2017 v 17:55 | Reagovat

viagra how long
http://buyviagraonlineomrx.com - generic viagra
viagra 3 free pills
<a href="http://buyviagraonlineomrx.com">viagra generic</a>

137 Joseph Joseph | E-mail | Web | 28. května 2017 v 7:41 | Reagovat

Write more, thats all I have to say. Literally, it seems as though you relied on the video to make your point. You obviously know what youre talking about, why throw away your intelligence on just posting videos to your site when you could be giving us something enlightening to read?

138 Aposoahis Aposoahis | E-mail | 29. května 2017 v 10:40 | Reagovat

fenugreek milk supply walmart <a href=http://tenze24.tumblr.com/#48479>domperidone-tenze24.tumblr</a> migraine headache medicine list

139 Robert Robert | E-mail | Web | 30. května 2017 v 16:35 | Reagovat

Hi there! I know this is kind of off topic but I was wondering if you knew where I could locate a captcha plugin for my comment form? I'm using the same blog platform as yours and I'm having difficulty finding one? Thanks a lot!

140 EduLura EduLura | E-mail | Web | 2. června 2017 v 3:58 | Reagovat

herbal viagra dangers
<a href=http://buyviagraonlinewrx.com>cheap viagra</a>
viagra online no prior prescription
<a href="http://buyviagraonlinewrx.com">generic viagra</a>

141 Joseph Joseph | E-mail | Web | 3. června 2017 v 19:58 | Reagovat

You made some really good points there. I checked on the internet for additional information about the issue and found most people will go along with your views on this site.

142 dombdodo dombdodo | E-mail | Web | 6. června 2017 v 5:00 | Reagovat

viagra slogan
<a href=http://buyviagrasrxonline.com>generic viagra</a>
viagra 75 mg
<a href="http://buyviagrasrxonline.com">viagra online</a>

143 Aniahineo Aniahineo | E-mail | 6. června 2017 v 7:09 | Reagovat

my baby squirms in his sleep <a href=http://tenze24.tumblr.com/#87978>domperidone-tenze24.tumblr</a> titration naoh and hcl

144 dombdodo dombdodo | E-mail | Web | 6. června 2017 v 19:26 | Reagovat

payday loans kansas city
<a href=http://paydayloans4today.com>payday loans online</a>
micro lending
<a href="http://paydayloans4today.com">payday loans online</a>

145 coliom coliom | E-mail | Web | 7. června 2017 v 12:28 | Reagovat

payday loans fayetteville nc
<a href=http://paydayloans4today.com>payday loans</a>
personal loans online approval
<a href="http://paydayloans4today.com">personal loans</a>

146 Donald Donald | E-mail | Web | 7. června 2017 v 20:57 | Reagovat

location within my public complexes!

147 Ajipirejiu Ajipirejiu | E-mail | 13. června 2017 v 11:52 | Reagovat

fenugreek tea where to buy <a href=http://tenze24.tumblr.com/#50554>tenze24.tumblr.com</a> what causes low blood pressure in adults

148 Adazumidac Adazumidac | E-mail | 15. června 2017 v 14:50 | Reagovat

can i take tramadol and tylenol together <a href=http://tenze24.tumblr.com/#12119>tenze24-domperidone</a> best antacid for pregnancy

149 Joseph Joseph | E-mail | Web | 15. června 2017 v 21:22 | Reagovat

Purchase Generic Bactrim 800mg Without Prescription in Arlington

150 claire claire | E-mail | Web | 15. června 2017 v 22:12 | Reagovat

cialis non generic from canada
<a href=http://buycialishrxonline.com>buy generic cialis</a>
generique cialis 20mg
<a href="http://buycialishrxonline.com">generic cialis online</a>

151 Unwinny Unwinny | E-mail | Web | 15. června 2017 v 22:45 | Reagovat

payday loans in dallas tx
<a href=http://paydayloanscashonline.com>loans for bad credit</a>
personal loan for people with bad credit
<a href="http://paydayloanscashonline.com">quick cash</a>

152 George George | E-mail | Web | Neděle v 5:28 | Reagovat

I truly prize your function, Wonderful post.

153 Robert Robert | E-mail | Web | Pondělí v 16:13 | Reagovat

I just like the helpful information you provide on your articles. I will bookmark your blog and test once more here frequently. I'm moderately certain I will learn many new stuff right here! Best of luck for the next!

154 Apiguyukek Apiguyukek | E-mail | Úterý v 3:29 | Reagovat

effect of grapefruit juice on medications <a href=http://tenze24.tumblr.com/#63980>domperidone-tenze24.tumblr</a> agar air susu melimpah

155 Asabotopen Asabotopen | E-mail | Čtvrtek v 5:42 | Reagovat

what helps to produce more breast milk <a href=http://tenze24.tumblr.com/#97371>domperidone-tenze24.tumblr</a> how to increase breast milk quickly

156 Charles Charles | E-mail | Web | Čtvrtek v 22:40 | Reagovat

When I originally commented I clicked the Notify me when new comments are added checkbox and now every time a comment is added I get 4 emails using the same comment. Is there any way you may take away me from that service? Thanks!

157 Adanueyoo Adanueyoo | E-mail | Dnes v 6:29 | Reagovat

products with hydrochloric acid <a href=http://tenze24.tumblr.com/#53334>tenze24-domperidone</a> exclusive pumping support group

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Všechny obrázky s označením "jjanynka.blog.cz" jsou chráněny autorskými právy
a není možné je kopírovat či jinak upravovat bez souhlasu autorky